neděle 14. října 2012

Ježíš v dlani

Je neděle ráno a někteří věřící vyrazili do kostela na mši.
Já dávám přednost volnosti chrámu Přírody, před uměle vytvořeným svatostánkem, kde člověk reflexívně sklopí hlavu s modlitbou, kterou něco žádá.
Ať už je to zdraví pro blízké a pro sebe, lásku, mír, peníze, odpuštění, ochranu.
Vím, člověk víru potřebuje, i já v sobě víru mám, ale já svoji víru našel tam venku.


Dnešní podzimní ráno bylo prostě úžasné.
Vlhká mlha nad obzorem předčila všechna kadidla světa, o její vůni ani nemluvě.
Ptáci zastínili sebekrásnější kostelní chorál a hlavu sklonilo jen stádo srn nad čerstvou trávou pokrytou rosou.
V tomto mém chrámu se neprosí, v tomto chrámu se nekaje.
Žádá se zvednutá brada a oči, srdce a mysl otevřené, volné a svobodné, nesvázané příkazy a zákony.
Volnost je to, oč tu dneska běží.
A běží se moc krásně.

Dnešní běh byl o Duši a víře ... je jedno v jakého Boha (či vůbec Boha) člověk věří ... a je úplně jedno, v co věřím já.
Dnes jsem běžel stezkou, kterou si lidé dláždí symboly ... a já ty symboly vnímal.
Ikdyž jejich víra není mou, cítím respekt, když držím Ježíše v dlani.




Cesty se kroutí mezi poli, procházejí lesy, nespoutávají, jen vedou dál a dál.
Můžu si vybrat kterou chci, nohy to dělají za mně, nepotřebují vůli.
Sami vědí, která je ta správná.
Nikde ani živáčka, přírodní ticho skládající se s drobných nenásilných zvuků lesních tvorů.
Občas se v okolí mihne lesní bytost převlečená za pařez.


Kraj je tak velký a nekonečný a ikdyž já jsem jen malý nepodstatný článek, necítím se nepotřebný.
Cítím se součástí toho všeho a je mi moc hezky.
Běh je součást mé dnešní modlitby a končí doma u milované rodiny.
Chtělo by se říci "Amen", ale "Běhu zdar" je přesnější ;-)







4 komentáře:

Adriana řekl(a)...

Rozumím. Já jsem svoji cestu k Bohu našla taky venku, pod klenbou nebeskou. Z cesty, kterou provázela jen pokora a odříkání jsem se vrátila silnější, než jsem si kdy uměla představit. Teď už nemusím mít hlavu skloněnou.

Kéž by tak všichni začali běhat.

AprilRuns řekl(a)...

Ja sice cestu k Bohu nehledala a nehledam, ale kdyz bezim rano pri rozednivani kolem kaplicky v polich nebo slysim bit kostelni zvon v sousedni vesnici, tak nejak vim, ze svet je porad v poradku....

Kristýna řekl(a)...

Já svou víru odvíjím od Přírody (že ctím Ježíše, jako velký vzor, podobně jako svého vlastního otce, to je zase někde jinde).. nechápu, že dřív se mohli od přírody distancovat, uzavírat se do umělých chrámů (ale co je umělé, když my jsme jen jiným projevem přírody a tak i to, co stvoříme?)
Lehce závidím, že nemůžu běhat v podobném prostředí, nebo alespoň se procházet a zároveň být sama a se vším..

12HonzaDe řekl(a)...

Moc hezky.. Porad si rikam a neumim to uchopit, jak je s tou moji virou/nevirou.. ale tys to vystihnul velmi dobre. Behu zdar! 12:)